Spolek houbařů Poděbrady

Červený seznam: kriticky ohrožený (CR)

Klobouk 60-150 (-200) mm, zprvu polokulovitý, až do pozdního stáří víceméně klenutý, nakonec s temenem mírně zploštělým, u mladých a dospívajících plodnic na povrchu charakteristickým způsobem hrbolkatý, jen v pozdním stáří téměř hladký, v mládí žlutý, potom s různě sytým růžovým nádechem, který je na mnoha místech promíchaný se žlutým až žlutooranžovým zbarvením; u dospělých plodnic nahrazuje typickou starorůžovou purpurově červená a v pozdním stáří pak kalně červenohnědá, místy se šedohnědými zónami. Pokožka klobouku je v mládí matná, jemně plstnatá, stárnutím a zasycháním olysávající, za vlhka mírně slizká, při sebemenším doteku nebo opranění okamžitě modrá; otlačená místa se po delším čase odbarvují do purpurově hněda. Rourky sytě žluté, na řezu modrající. Třeň 50-140 (-180) mm, robustní, pevný, v mládí vejčitě břichatý, pak kyjovitý až téměř válcovitý, u mladých plodnic žlutý, později žlutooranžový až oranžový, na bázi s vínově červenými skvrnami, pokrytý výraznou síťkou, která je v raném stadiu zbarvená stejně jako podklad třeně, ale po otevření klobouku se začíná vybarvovat oranžově červeně, krvavě červeně až purpurově červeně. Dužnina je kompaktní, tuhá, živě žlutá, zlatožlutá, stárnutím a prosycháním plodnic vybledá, v bázi třeně je vínově červená; na řezu se okamžitě zbarvuje tmavě indigově modře, pak se pozvolna odbarvuje do špinavě modra až zelenohněda a po delším čase červená do tmavě rudého odstínu.

Vzácný druh vyskytující se jen v nížinách a pahorkatinách. Roste ve skupinách nebo v trsech v dubových a dubohabrových lesích, často též na zalesněných březích nebo hrázích rybníků pod duby, většinou na jílovito-vápenitých půdách.

Velice variabilní druh, přičenž nejvíce proměnlivá je barva povrchových vrstev plodnice. Nejstabilnějšími znaky jsou hrbolkatý povrch klobouku a červené zbarvení dužniny v bázi třeně

(HH)

lokalita: obora Kněžičky, Rožďalovice