Spolek houbařů Poděbrady

Vzácné houby Polabí

V nejbližším okolí Poděbrad lze nalézt celou řadu vzácných hub a to jak zvláště chráněných druhů uvedených ve Vyhlášce 395/1992 Sb. jejichž sběr je zákonem zakázán jako např. hřib Fechtnerův a hřib moravský, tak druhů uvedených v Červeném seznamu hub (makromycetů) České republiky (2006). Pro podrobnější seznámení s touto problematikou doporučujeme článek Ochrana hub na stránkách České mykologické společnosti.

Na našich stránkách naleznete ve Fotoalbu sekci Vzácné houby Polabí, kde jsou fotograficky zdokumentovány naše vlastní nálezy s popisem jednotlivých druhů převzatým s odborné literatury a přibližnou lokalitou nálezu. Cílem této galerie je zvýšit povědomí členů Spolku i dalších návštěvníků našich stránek o těchto vzácných druzích, jejichž popis v běžné houbařské literatuře obvykle chybí a přispět tak k jejich ochraně. V současnosti tato galerie obsahuje následující druhy:

hřib bronzový(Boletus aereus)
hřib Fechtnerův (Boletus fechtneri)
hřib královský (Boletus regius)
hřib Le Galové (Boletus legaliae)
hřib moravský (Boletus moravicus)
hřib přívěskatý (Boletus appendiculatus)
hřib pružný (Aureoboletus gentilis)
hřib Queletův (Boletus queletii)
hřib rubínový (Rubinoboletus rubinus)
hřib rudonachový (Boletus rhodopurpureus)
hřib růžovník (Boletus fuscoroseus)
hřib satan (Boletus satanas)

kozák bílý (Leccinum holopus)
kozák dubový (Leccinum crocipodium)
kozák šedozelený (Leccinum variicolor)
křemenáč bělostný (Leccinum percandidum)

kačenka náprstkovitá (Verpa conica)
smrž polovolný (Morchella semilibera)

K otázce vzácných hub rostoucích v Polabí vyšel v loňském roce v MF Dnes rozhovor s Danem Kvasničkou. Vzhledem k tomu, že zde uvedené skutečnosti mají obecnou platnost pro houbaření v našem regionu, přinášíme jej v plném znění.

Otázky a odpovědi ohledně houbaření letošního roku v okolí Poděbrad pro MF Dnes

(M. Myslbekovi odpovídá D. Kvasnička)

- Začaly už houby pořádně růst? Jestli ne, kdy myslíte, že začnou?

Podhoubí (mycelium), které je celkem hluboko v zemi, a ze kterého potom začíná fruktifikovat plodnice, tedy houba, potřebuje ke svému rozvoji velké množství vody. Letošní srážky však byly abnormálně slabé, takže je vlastně malý zázrak, když občas nějaká vyroste. Samozřejmě, netýká se to dřevokazných hub, které parazitují nebo rozkládají dřevní hmotu (např. různé choroše, atd.), které čerpají vodu právě z tohoto dřeva. Zodpovědně tedy mohu odpovědět, jako řada dalších mykologů a houbařů, že letos, tedy až do dnešního dne, nerostou. A ohledně reportáží v TV s několika stovkami krásných hřibů? Samozřejmě, v ČR existují i lokality, kde více prší, nebo na různých mokřinách, tam lze houby nalézt, ale ve středních Čechách nebo konkrétně zde, v okolí Poděbrad, nejsou.

Na druhou otázku musím, jako optimista, říct, že v to doufám! Bude podzim, teploty se sníží, určitě zaprší, takže alespoň ty podzimní houby by mohly být. Hřibovitých bude ale už pomálu.

- Jaká je situace oproti předešlým rokům?

Minimálně pět let jedeme na dešťový dluh. Od r. 2010, který byl velice solidním houbovým rokem, roste každým rokem hub tak nějak méně, tedy alespoň u nás.

- Které houby u Vás nejvíce rostou? Jaké jsou pro oblast, popřípadě střední Čechy typické?

Jsme v Polabské nížině, většinou na vápencovém podkladu, takže nejvíce asi teplomilné, ať už hřibovité nebo lupenaté druhy hub.

- Rostou u Vás někaké unikáty, vzácné druhy hub?

Tato otázka souvisí s mou předchozí odpovědí. Ano, rostou u nás velmi vzácné, zákonem přísně chráněné houby, hlavně z čeledi hřibovitých, tzv. barevné hřiby, například hřib Fechtnerův, hřib růžovník, hřib moravský, hřib purpurový, hřib rudonachový, hřib rubínový, hřib Le Galové, hřib Quéletův, atd., atd.. Z chráněných lupenatých hub by to mohla být třeba muchomůrka šiškovitá, holubinka dubová nebo různé druhy pavučinců, také hlíva hnízdovitá, vzácný je i hlívovník olivový, který jsem včera kupodivu našel. Latinskými názvy nebudu čtenáře unavovat.

- Kde ve Vaší oblasti (příp. kraji) rostou nejvíce, kam mají lidé vyrazit?

Prakticky každá houba, resp. její podhoubí je spjato s nějakým stromem, rostlinou. Takže bych radil spíše sledovat, kdy se pod kterým stromem ta či ona houba nachází a potom je jedno, jestli půjdete tam nebo tam. Někdy i samotné české názvy hub ukazují na stromy, pod kterými rostou. Otázkou spíše bude, kolik se zde nachází houbařů. A samozřejmě, ne všechny houby rostou v každé nadmořské výšce. U nás třeba nenajdete hřib šiškovec černý, ale třeba na Vysočině, která je položena výše, už ano.

- Rostou ve středních Čechách i jedovaté houby? Co má houbař dělat, když si není jistý, jestli je houba jedlá?

Rostou tu všechny smrtelně jedovaté houby. Raději je vyjmenuju: muchomůrky zelená, jízlivá, tygrovaná, čepičnatka jehličnanová, vláknice začervenalá (dříve Patouillardova), závojenka olovová. Na konec si nechám jednu houbu, která by měla být na úplném začátku a která byla v některých atlasech až do roku 1958 označována jako jedlá. Jmenuje se pavučinec plyšový, naše nejjedovatější a nejzákeřnější houba. Jedovaté látky v ní bylo nalezeno skoro dvakrát tolik, než v muchomůrce zelené. A nejzákeřnější proto, protože doba otravy se může projevit až za dvě až tři neděle, kdy už nevíte, že jste nějaké houby jedli. Naštěstí roste velmi vzácně a na podzim, kdy už do lesa chodí jen málo houbařů.

Doporučuju čtenářům, aby si obrázky všech zde zmíněných jedovatých hub našli na internetu nebo v atlasu hub, pořádně si je prohlédli a přečetli si popisy k nim.

Druhá otázka, pokud houbař najde nějakou neznámou houbu, u které si není jistý, existuje několik variant určení, od vysoce rizikové, kde si sám v nějakém atlasu nebo na internetu houbu určí, až po zcela bezpečnou návštěvu mykologického oddělení, poradny, která je v každém větším městě. Případně lze houbu vyfotit a do poradny poslat mailem. Fotky houby na určení by měly obsahovat pohled seshora (klobouk), zespoda (rourky, lupeny, lišty, …), pohled na celou, neodříznutou, neodtrženou třeň (nohu) a příčný řez celou houbou. Do textu potom přidat v jakém rostla prostředí (listnatý les, smrkový les, smíšený les, na louce, na pařezu, z větve, …), jakou měla vůni, atd. Zkrátka, čím více údajů uvede, tím lépe.

Také se musím zmínit o darovaných houbách, které vám někdo přinese. Pokud víte, že je to zkušený houbař, který dává houby do košíku nebo podobné prodyšné nádoby a dodržuje všechny bezpečnostní pravidla úschovy hub a přinese vám celé plodnice, tak není co řešit. Pokud vám ale někdo známý přinese houby v igelitce, které mohou být zapařené a tím pádem jedovaté, tak vyhodit. Obecně platí houby od neznámých lidí nebrat nebo je vyhodit. Totéž platí i u nakrájených hub, které někomu zbyly. A už vůbec ne naložené houby, které našel kamarád ve sklepě opuštěného domu. Toto je úsměvné, ale stalo se mi.

- Existuje nějaký druh hub, kde nenajdeme jedovatou houbu?

Ano, existuje. Jsou to holubinky, podrod ryzců, kde nenajdete opravdu jedovatou houbu, pouze nejedlou, kterou ale poznáte okamžitě po ochutnání, protože na jazyku cítíte palčivost. A jak poznáte holubinku? Pokud rýpnete nožem nebo nehtem do třeně (nohy), vyrýpnete celistvý kousek dužniny, něco jako u jablka. Holubinky a ryzce mají totiž kulovité buňky, které žádná jiná houba nemá. Pokud rýpnete do třeně jiné houby, tak „vlákní“. Když úspěšně provedeme tuto zkoušku a nevytéká mléko (jednalo by se o ryzec), našli jsme holubinku. Přistoupíme k dalšímu testu, a to ochutnání, nejlépe lupenů. Jestliže pálí, nesbíráme. Jestliže nepálí, nebo pouze mírně, dáme do košíku (mírná palčivost se vařením ztratí). A je nám jedno, jak se holubinka jmenuje plným názvem, tato houba je jedlá.

- Budou u Vás v dohledné době nějaké houbařské akce?

V Polabském muzeu v Poděbradech bychom chtěli se Spolkem houbařů Poděbrady někdy v říjnu udělat výstavu hub, tedy pokud porostou.

Rád bych vás také chtěl pozvat na výstavu hub, který koná Sdružení hub Čelákovice od čtvrtka 17.9.2015 do soboty 19.9.2015 a kterého jsme také partnerem.

Za Spolek houbařů Poděbrady odpovídal Daniel Kvasnička