Spolek houbařů Poděbrady

Vycházka houbařského spolku Poděbrady

V sobotu 20. února se podle domluveného ročního plánu na rok 2016 uskutečnila první letošní vycházka houbařského spolku Poděbrady. Letošní teplé a poměrně deštivé únorové počasí dávalo určité šance nalézt některé zimní druhy hub – hlívu ústřičnou, kržatku zimní, lesklokorku ploskou, ohnivec šarlatový a zimní, outkovku pestrou, penízovku sametonohou a smrkovou. Poslední jmenované spolu s hlívou ústřičnou patří mezi nejchutnější zimní druhy hub. Trasu jsme naplánovali v okolí Svídnice a těšili jsme se na informace o místní krajině, které vždy někdo z našich členů připraví a prezentuje. Na poděbradském nádraží se nás nakonec sešlo neuvěřitelných 41 účastníků, z toho více jak polovina členů našeho spolku. Cestovali jsme vlakem a ve Svídnici, kde jsme vystoupili, už na nás čekala paní starostka Kubálková a paní Benešová. Obě se zajímají o historii obce a provedly nás naučnou stezkou o šesti zastaveních, kterou pomáhaly v obci vybudovat. Seznámili jsme se tak nejen s historií obce, ale poznali jsme místní slavné rodáky – profesora Josefa Kubálka, autora pedagogických publikací, knih pro děti a mládež a zejména sběratele slabikářů. Navštívili jsme obecnou jednotřídní místní školu, která svoji činnost ukončila v roce 1970 pro nedostatek dětí. Nejzajímavější bylo ale jejich vyprávění o zaniklém rybníku Nepokoj, který se prostíral od Svídnice až ke Křinci a v roce 1845 byl spolu s dalšími okolními rybníky vypuštěn. S paní starostkou jsme se rozloučili, předali jí dárek – knížku o mapování Svídnicka, která je součástí velké publikace Staré mapy středního Polabí, která vyjde na jaře letošního roku, a pokračovali jsme kolem zaniklého Deblického rybníka směrem ke Komárovskému rybníku. Tento rybník, ukrytý v lese, přežil rybničnou likvidaci započatou Marií Terezií a dnes je jednou z nejvýznamnějších lokalit, kde se můžeme v letním období setkat se vzácnými a chráněnými druhy hřibů. My jsme se museli spokojit s kržatkou zimní, penízovkou sametonohou a některým druhy chorošů. Na opravené hrázi čerstvě napuštěného Komárovského rybníka jsme si ukázali místo, kde stával zaniklý mlýn a připomněli si protržení rybničné hráze začátkem června roku 2013 a s tím spojené rekordní povodně v Křinci a dalších obcích ležících na řece Mrlině. Pokračovali jsme severozápadním směrem po okraji lesa, kde jsme ještě našli penízovku smrkovou rostoucí na smrkových šiškách, boltcovitku ucho Jidášovo vyskytující se na živých i odumřelých větvích bezu černého a rosolozub bukový. Kačenku českou, jarní houbu, na jejíž aktuální růst upozorňují houbařské weby, jsme nenašli. Z lesa jsme vyšli nad Viničnou Lhotou, vyslechli jsme krátkou přednášku o zaniklém místním rybníku Cikán, o dávném pěstování vína na svahu orientovaném k jihu nad obcí a inverzním reliéfu Loučeňského hřbetu, který se rýsoval na západním obzoru. Protože právě začínalo pršet, seběhli jsme po svahu na nádraží v Ledečkách a odcestovali jsme zpět do Poděbrad. Už teď se můžeme těšit na 19. březen, kdy se vydáme po naučné stezce Huslík lužním lesem podél Labe do Libice a cestou se zastavíme ve stanici pro handicapované živočichy. Zdraví a na vycházku zvou houbaři z Poděbrad.

POPISKA K TRASE VYCHÁZKY

Trasa vycházky kolem zaniklého rybníka Nepokoj (Nepokog T:), kolem zaniklého Deblického (Teblitzer T:) rybníka, stávajícího Komárovského rybníka (Komarow T:) a zaniklého rybníka Cikán (Cigan T:) pod Viničnou Lhotou (Winiczna Lhota) na kolorované rukopisné mapě prvního vojenského mapování, 1763 – 1767, revidováno 1779 – 1783. Sekce 93.

Zdeněk Kučera