Spolek houbařů Poděbrady

Zúčastnil jsem se v sobotu a v neděli malé mykologické exkurze (já, manželka a pes Bon, v neděli doprovázeni ještě tchýní s tchánem) do lesů v trojúhelníku Zavadilka, Jizbice a Jívák. K mému překvapení číhaly hned na kraji lesa dva klouzky sličné, za mých mladých časů ještě modřínové. Tedy jinde už jsem je nenašel. Jinak fůra penízovek na borových šiškách, k jejichž názvu se raději nevyjadřuji (provázková, nahořklá), penízovek dubových, vláknic, (patrně vláknice potměchuťová), jedna zapomenutá májovka, jedna štítovka jelení, jedna mechovka obecná.

Ale proč píši, skoro na kila (nu, tedy na deka určitě :o) ) se dají sbírat, nejvíce podél lesní cesty Jizbice, Druhý rybník (či Malý Jivák se tomu také říkalo), kališníky obecné (též chřapáč obecný - Helvella acetabulum (L.) Quél 1874. Ilustrační foto se mi nějak nepodařilo odeslat, ale najdete je na internetu, originály skončily v polívce, též houbový kuba se z toho třeba dá udělat.

Ze zkušeností vím, že pokud rostou ty obecné, rostou také Kališníky běločerné -Helvella leucomelaena (Pers.) Nannf. 1941, které jsou udávány jako vzácné, a to také na kila, najdete je mezi Sadskou a Poříčany, za přejezdem nad dálnicí, tam co je hned za přejezdem fabrika Beneš-Lát a ještě tuším nějaké silniční stavby či co, v lokalitě zvané V cihelnách a Pískový vrch. Ta lokalita za podívání stojí, je to takový zapomenutý pískový lom či povrchový důl, rekultivovaný borovou monokulturou, s takovou travnatou vlhčí částí, kterou protéká potok. Já tam posledně mimo kališníků našel i pole s Marjánkou :-), také klíšťata tam určitě jsou, ale ta jsou dnes všude.

Martin Šimek

Doplnění webmastera:

 Taková informace se pochopitelně nedá přejít jen tak - Martin ji rozesílal 15.5. a hned následující den jsme s Jirkou Mertou vyrazili směr Jizbice. Martin nikterak nepřeháněl, na první plodnice jsme narazili přímo u cesty hned na začátku lesa a bylo jich opravdu víc než dost, i když část jich už byla poničená suchem. Přesto i použitelného materiálu se našlo dost jak ukazuje jedna z fotek kterou Martinovu zprávu doplňujeme. S kališníkem běločerným to bylo trochu horší - popis lokality byl mírně neurčitý, takže jsme ten den nenašli nic. Až ex post jsem si s Martinem upřesnil GPS souřadnice a bohužel až po týdnu - 22.5. - znovu vyrazil. Martinovy údaje jsou z doby před pěti léty, ale lokalita je platná dodnes. Kališníků běločerných tam roste i nyní opravdu velké množství, což je vzhledem k jeho vzácnosti potěšitelné, ale momentálně je poškození suchem opravdu veliké. Pro ilustraci je na poslední fotografii plodnice jakéhosi hnojníku z téhož místa (těsně vedle vpravo je i zbytek jednoho kališníku). Uvidíme příští rok na jaře .. konečně ani ten letošní není ještě úplně ztracen, růst H.melaena se udává až do června, takže pokud nám zaprší .. ?