kozák bílý (Leccinum holopus)
Červený seznam: téměř ohrožený druh (NT)
Klobouk 30-80 (-120) mm, zprvu polokulovitý, potom klenutý, nakonec poduškovitý, ne okraji bez zřetelné přívěskaté blanky, bílý, bělavý nebo krémově našedlý, později někdy se světle nahnědlým nebo šedohnědým tónem; u plodnic nasáklých vodou přechází zbarvení klobouku často do olivového, v extrémních případech až do olivově nazelenalého nebo dokonce olivově namodralého odstínu. Otlačená místa na povrchu klobouku často víceméně hnědnou. Pokožka klobouku je v mládí jemně plstnatá, později olysalá, za vlhka slabě lepkavá. Rourky v mládí bílé nebo bělavé, ve stáří nakonec našedlé nebo nahnědlé, na řezu barvu téměř nemění. Třeň je většinou velice štíhlý, protáhle kyjovitý nebo téměř válcovitý, 70-150 (-200) x 10-25 (-30) mm, v mládí bílý nebo bělavý, ve stáří někdy a olivovým nebo bledě krémovým odstínem. Šupinky na třeni jsou bílé nebo bělavé, i ve stáří světle zbarvené, bledě krémové nebo nanejvýš mírně nahnědlé. Bazální plst je bílá nebo bělavá, místy olivová. Dužnina je bílá nabo bělavá, ve stáří někdy nepatrně nahnědlá, u plodnic nasáklých vodou je na některých místech (zejména v horní části třeně) špinavě olivová a v bázi třeně někdy až olivově nazelenalá. U plodnic, která nevyrostly na podmáčených místech a nejsou nasáklé vodou, zůstává dužnina obvykle bělavě zbarvená až do dospělosti. Na řezu je dužnina neměnná nebo slabě růžovějící.
Méně hojný druh, který se na našem území vyskytuje od pahorkatin až do hor. Svým výskytem je vázán na vlhká stanoviště, zejména na rašeliniště, kde roste pod břízami, s nimiž tvoří ektomykorhizu.
(HH)
lokalita: Nouzov, Rožďalovice
Fotografie
