Spolek houbařů Poděbrady

Červený seznam: zranitelný druh (NT)

Klobouk 80-250 (-350) mm, nejprve polokulovitý, potom klenutý až ploše poduškovitý, na okraji dlouho podehnutý, v mládí někdy trochu hrbolatý, bělavý nebo našedlý, později šedý až šedoolivový, v okrajové zóně občas slabě načervenalý, na otlačených místech tmavnoucí. Pokožka klobouku je zprvu matná, jemně plstnatá, později téměř holá, za vlhka slabě lepkavá, po oschnutí až trochu lesklá, na otlačených místech tmavnoucí Rourky zpočátku světle žluté, brzy živě citronové, později se špinavým žlutoolivovým odstínem, na řezu modrající. Třeň je masitý, 50-150 x 50-120 (-150) mm, v mládí vejčitě břichatý, potom kyjovitý, v dolní polovině až typicky řepovitě rozšířený s relativně úzkým vrcholem; na bázi často s útvarem tvořeným slepencem mycelia prorůstajícího půdou. Povech třeně je v mládí sytě červený, později v horní části žlutý až oranžově žlutý a dole karmínově červený, odshora ozdobený síťkou, která zpravidla sahá až do spodní poloviny třeně; síťka je oranžově červená nebo stejně zbarvená jako podklad třeně. Povrch třeně po otlačení a na dotek zprvu modrá, po delší době hnědne. Báze třeně je pokryta zpočátku bělavou, pak naokrovělou až hnědavou plstí. Dužnina je bledá, bělavá, nad rourkami nebo ve třeni někdy až mírně nažloutlá, v bázi třeně často slabě hnědavá, někdy i trochu načervenalá, na řezu modrající, zeejména nad rourkami a v horní části třeně.

Vzácný druh rostoucí v nížinách a pahorkatinách; ve vyšších polohách se u nás nevyskytuje. Roste ve skupinách nebo v trsech v listnatých lesích na vápencových a jiných bázických podkladech v oblasti teplomilné květeny, většinou pod duby, méně často pod buky nebo i jinými listnáči, například lípami. Podhobí na stanovištích obvykle vytrvává velice dlouhou dobu, takže plodnice se na lokalitě objevují v průběhu mnoha sezon, často i desítky let.

(HH)

lokalita: obora Kněžičky, Dlouhopolsko, Dymokury